Podpora rozhodování
Řízení každé organizace nebo její části s sebou přináší manažerské povinnosti, jejichž nedílnou součástí je vedení lidí. To je velmi složitou disciplínou vyžadující mimo jiné nezbytné dovednosti i schopnost co nejlépe se rozhodovat. Kvalita rozhodování je obecně v přímé úměře s kvalitou informací, na základě kterých je rozhodnutí provedeno. eDetektiv poskytuje těm, kdo chtějí řídit objektivně a na základě přesných informací, detailní a objektivní přehled o činnosti zaměstnanců.
Chování většiny propuštěných zaměstnanců vykazuje podobné rysy – vzhledem ke svým zkušenostem velmi často hledají po propuštění práci u konkurence. Je škoda „posílat“ konkurenci perspektivní pracovníky, ale pro firmu může být velmi výhodné udělat to s těmi méně pracovitými. Vedle úspory za vydávání peněz za špatně odvedenou či zcela neodvedenou práci lze tedy přestupem nekvalitního pracovníka ke konkurenci i posílit své konkurenční postavení. Kteří to ale jsou?
Většina skutečně dobrých manažerů bojuje při vydávání personálních rozhodnutí sama se sebou, a to hlavně kvůli nedostatku objektivních informací. Někoho perzekvovat či vyhodit z práce je velmi snadné, ale co když je takové rozhodnutí nesprávné? Jaké bude mít dopady na tým, na organizaci jako celek a na další život dotčeného člověka? A na svědomí manažera?
Moudrý manažer si pro podporu důležitých personálních rozhodnutí chodí za eDetektivem. Ten zjistí a předloží informace, jako je seznam uživatelů podezřelých z používání nepovolených aplikací, zneužívání fondu pracovní doby nebo ze zneužívání přístupu na internet. Manažer využívající rad eDetektiva ví přesně, co kdy kdo dělal. To mu umožňuje provádět ta nejlepší rozhodnutí v oblasti řízení personálních zdrojů.
Vedle personálních rozhodnutí jsou tu ale i další věci, ve kterých může být eDetektiv nápomocen manažerovi svou nezávislou radou, a to zejména tehdy, když není manažer příliš obeznámen s oblastí informačních technologií. Příkladem z eDetektivovy práce z poslední doby je např. podpora při řešení vnitrofiremního sporu o opodstatněnost používání ICQ, což je nástroj pro diskutování pomocí internetu.
ICQ a efektivita práce
Základní argumenty proti ICQ:
- Přes ICQ se šíří nejen spam, ale hlavně viry, které ohrožují síť. ICQ je tedy potenciálně nebezpečný prostředek, který může znehodnotit data uložená na PC a přidělat zbytečnou práci oddělení informačních technologií.
- Průměrný zaměstnanec je schopen dosáhnout kolem 200 hrubých úhozů za minutu, což odpovídá v běžném hovoru cca 11 sekundám. To znamená, že hodinové ťukání do ICQ se dá nahradit 18-minutovým telefonátem. Při celkových nákladech na zaměstnance ve výši 200,-Kč/hod. znamená úspora 40 minut pracovní doby úsporu 167,- Kč, která několikanásobně převyšuje náklady na mobilní telefon (při ceně 2,- Kč/min. tyto náklady činí 36,- Kč). ICQ je tedy při dnešní úrovni nákladů na zaměstnance a nákladů na hlasové komunikace finančně nevýhodné, i kdyby bylo používáno pro pracovní účely.
- Při telefonování má zaměstnanec volnou nejméně jednu ruku a celou obrazovku monitoru. Může tedy současně vykonávat činnosti na PC (vyhledávání informací, pořizování jednoduchých záznamů). Při chatování přes ICQ má nejen využité obě ruce, ale i obrazovku monitoru, a nemůže tudíž dělat nic jiného. ICQ tedy práci nezjednodušuje, ale naopak ji činí složitější.
- Spuštění instalovaného klienta zabírá až 25 MB paměti. ICQ tedy může značně zpomalit práci s méně výkonnými počítači.
Nejčastěji uváděné důvody, proč ICQ používat:
1) Zaměstnanec nemá přístup k pevnému ani mobilnímu telefonu, ale pouze k PC.
V takovém případě může být ICQ tím nejdostupnějším komunikačním prostředkem. Tyto případy jsou ale krajně ojedinělé a doporučení pro ně je nasnadě: je levnější vybavit zaměstnance dnes velmi levným mobilním telefonem a ICQ zrušit.
2) Je nezbytně nutné ukládat veškerou komunikaci, kterou zaměstnanec vede.
ICQ se může zdát jako velmi efektivní nástroj. Na druhou stranu takové komunikace není mnoho, a pokud se přesto vyskytne, lze ICQ v drtivé většině případů nahradit standardním e-mailem. Argumenty zaměstnanců, že ICQ je rychlejší, jsou liché; naopak např. zpětné dohledání konkrétní komunikace je v mailovém klientu výrazně jednodušší.
3) Zákazník vyžaduje komunikaci přes ICQ.
Takový stav mívá důvod především v nesmyslně tvrdých restrikcích ohledně využívání telefonu na straně zákazníka. V takovém případě je vhodné s odkazem zejména na body 2 a 3 předcházející kapitoly převzít náklady na komunikaci (tj. nenechat si volat, ale naopak volat zákazníkovi na vlastní náklady) a pokusit se obejít bez ICQ.
Obrázek č. 1: Využívání ICQ
